Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 99 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Specifika létání v horách a kvalifikace pro lety v horách podle PART-FCL
Matúšů, Jan ; Hammer, Jaromír (oponent) ; Imriš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je popsat problematiku létání v horském terénu a na horských letištích, se zaměřením na bezpečnost a požadavky předpisu PART-FCL. Dalším úkolem je prozkoumání možnosti získání kvalifikace pro lety v horách v členských zemích EASA, včetně způsobu a rozsahu provádění výcviku, popsání osnov výcviku a průběhu přezkoušení.
Hypoxie v letectví
Doležel, Jan ; Šplíchal, Miroslav (oponent) ; Hammer, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá hypoxií jak ve všeobecném, tak v dopravním civilním letectví. Cílem práce je vytvořit všeobecný přehled v oblasti letecké hypoxie a porozumění nebezpečí rozvoje hypoxie u posádky za letu. Součástí práce jsou kapitoly popisující fyziologické principy lidského těla, fyzikální zákony spjaté s hypoxií, palubní kyslíkové a přetlakové vybavení letounu. V závěru práce autor provedl rozbor dvou leteckých nehod jejichž příčinou byla hypoxie.
Syntéza NIR Reduktivních Prób pro Monitoring Hypoxie Během Fungální Infekce
Kárníková, Tereza ; Baszczyňski, Ondřej (vedoucí práce) ; Míšek, Jiří (oponent)
Invazivní fungální infekce jsou velký problém. V jejich důsledku umírá po celém světě přibližně 1,5 milionu lidí ročně. Mezi nejčastější invazivní fungální infekce patří aspergilóza a kandidóza. Tyto oportunistické infekce mají vysoký podíl mortalit (50 % a 27 %). Diagnostika těchto infekcí bývá složitá. To často vede k jejich pozdějšímu odhalení a k většímu riziku vzniku komplikací. Pro diagnostiku a monitorování léčby fungálních infekcí se v poslední době zkoumají tzv. hypoxické sondy. Tyto sondy umožňují neinvazivní měření koncentrace kyslíku ve tkáních a mohou vést k časné diagnóze fungálních infekcí. Hypoxie může být také relevantním cílem pro doručení antifungálních látek. Z těchto důvodu byla připravena série hypoxicky-selektivních sond (prób). Sondy obsahují N-methyl-2-nitroimidazol, a fluorofor, který absorbuje v oblasti blízkého infračerveného spektra. Podle teorie mohou sondy fungovat následujícím způsobem: N-methyl-2-nitroimidazol, který se reduktivně rozkládá v hypoxickém prostředí, aktivuje sondu. Ta vyloučí fluorofor, který absorbuje v blízkém infračerveném spektru. Pomocí konfokální mikroskopie se bude sledovat, zda-li se fluorofor uvolnil selektivně v hypoxickém prostředí resp. v místě infekce. Klíčová slova: hypoxie, NIR, fluorescence, sonda, fungální infekce, fluorofor
Úloha Hif1a v kardiovaskulární fyziologii a srdečních onemocněních
Matějková, Kateřina ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Hypoxií indukovatelný transkripční faktor alfa (HIF1A) je transkripční faktor, jenž hraje zásadní roli v udržení homeostáze v hypoxických podmínkách. Reguluje expresi celé řady genů kódujících proteiny, které v reakci na sníženou hladinu kyslíku ovlivňují metabolismus, složení extracelulární matrix, oxidoreduktázovou aktivitu či angiogenezi. Je-li funkce HIF1A narušena, organismus není schopen náležitě reagovat na hypoxii a může docházet k jeho závažnému poškození. Srdce, jakožto orgán s obrovskou spotřebou kyslíku, je náchylné na vznik různých patologií způsobených hypoxickým stresem. HIF1A má v srdci ambivalentní funkci - hraje roli v kardioprotektivních mechanismech, ale také napomáhá rozvoji zánětu a apoptóze. Tato práce si klade za cíl zmapovat úlohu HIF1A v udržení fyziologických funkcí srdce při adaptaci na hypoxické podmínky za použití myšího modelu s heterozygotní globální delecí Hif1a+/- . Experimentům zahrnujícím metody molekulární a buněčné biologie předcházela bioinformatická analýza dat získaných RNA sekvenováním. Za využití skriptovacího jazyka R (především balíčků dplyr a DESeq2), softwaru Cytoscape a literární rešerše byly vybrány geny ovlivněné hypoxií nebo transkripčním faktorem HIF1A pro další validaci. Výsledky získané pomocí RNA sekvenování, kvantitativní PCR, Western blotu a...
Studium mechanizmů vzniku a rozvoje perinatální hypoxie
Laštůvka, Zdeněk ; Riljak, Vladimír (vedoucí práce) ; Cendelín, Jan (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
Perinatální hypoxie je souhrnné označení pro hypoxický inzult proběhlý v perinatálním období. Zvířecí modely v průběhu let úspěšně reprodukovaly hypoxické podmínky a prohloubily znalosti mechanizmů poškození mozku. Předním zástupcem je Rice-Vannucciho zvířecí model, který využívá jednostranný podvaz společné krkavice s následnou expozicí hypoxickému prostředí. Sedmidenní myší mláďata kmene C57BL/6NTac podstoupila jednostranný podvaz pravé společné krkavice a byla exponována hypoxickému inzultu pobytem v komoře s 8% obsahem kyslíku (modifikovaný Rice-Vannucciho model). Byly vytvořeny též experimentální skupiny s izolovaným podvazem pravé společné krkavice nebo izolovanou expozicí hypoxickému inzultu. Pro pozorování změn chování myší byl využit automatizovaný systém pro dlouhodobou observaci chování drobných hlodavců v laboratorních podmínkách s názvem LABORAS. Změny chování byly sledovány 60. postnatální den, a to v několika různých doménách chování. Pro účely histologické analýzy byly zkoumány následující oblasti mozku: kortex, oblasti CA1 a CA3 hipokampu, hilus gyrus dentatus, ventrální a dorsální list gyrus dentatus. Indukovaná hypoxie s ischemií vyvolaly podstatné behaviorální i morfologické změny, které vedly k výrazné poruše habituace a poruše schopnosti myší vyrovnávat se s novými podněty....
Detekce hypoxických markerů v nádorech hlavy a krku
Šťovíčková, Eliška ; Šmahelová, Jana (vedoucí práce) ; Rösel, Daniel (oponent)
Nádory hlavy a krku (HNSCC) jsou vysoce heterogenní skupinou nádorů. Rizikovými faktory jsou zejména kouření a konzumace alkoholu. Část těchto nádorů je spojena s infekcí lidským papilomavirem (HPV), která významným pozitivním prognostickým faktorem. Tyto nádory se od nádorů negativních na HPV liší klinickopatologickými charakteristikami, nádorovým mikroprostředím i odpovědí na léčbu. Hypoxie je jevem běžně se vyskytujícím v nádorech včetně HNSCC a je považována za významný prognostický a prediktivní faktor. Objasnění míry hypoxie v souvislosti s infekcí HPV by mohlo částečně vysvětlit rozdíly v prognóze těchto pacientů a také umožnit vhodnější volbu terapie. Významným negativním prognostickým faktorem řady nádorů je také aspartát-β-hydroxyláza, jejíž role v HNSCC ale zatím zkoumána nebyla. Ve své práci jsem se zaměřila na detekci exprese hypoxických markerů a aspartát-β- hydroxylázy ve vzorcích od pacientů s HNSCC na úrovni mRNA pomocí kvantitativní PCR a na úrovni proteinu metodou multispektrální imunohistochemie. Míru exprese těchto markerů jsem porovnávala u nádorů rozdělených dle virové etiologie i jiných charakteristik jako je kouření, lokalizace nebo stádium nádoru. Nejvyšší vliv na expresi těchto markerů měla infekce HPV, ale na základě dosavadních výsledků nelze jednoznačně ukázat na vyšší míru...
Hypoxie v letectví
Doležel, Jan ; Šplíchal, Miroslav (oponent) ; Hammer, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá hypoxií jak ve všeobecném, tak v dopravním civilním letectví. Cílem práce je vytvořit všeobecný přehled v oblasti letecké hypoxie a porozumění nebezpečí rozvoje hypoxie u posádky za letu. Součástí práce jsou kapitoly popisující fyziologické principy lidského těla, fyzikální zákony spjaté s hypoxií, palubní kyslíkové a přetlakové vybavení letounu. V závěru práce autor provedl rozbor dvou leteckých nehod jejichž příčinou byla hypoxie.
Rozdíly v acetylaci histonů v normoxii a hypoxii
Čepek, Pavel ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
Histony a jejich N a C konce podléhají kovalentním modifikacím, které regulují transkripci genů. Mezi histonové modifikace patří methylace, ubikvitinylace, SUMOylace, ADP- ribosylace, fosforylace, prolinová izomerace, deiminace a acetylace. Acetylace histonů je regulována histonacetyltransferasami (HATs) a histondeacetylasami (HDACs). Rovnováha mezi acetylací/deacetylací histonů ovlivňuje kompaktnost chromatinu a podílí se na regulaci genové exprese. U řady lidských nádorů je acetylační rovnováha porušena a může přispívat k rozvoji maligních onemocnění. Inhibitory histondeacetylas (HDACi) umožňují tuto porušenou acetylační rovnováhu vyrovnávat. Jeden z těchto inhibitorů je kyselina valproová (VPA), již používaná k léčbě epilepsie. V několika studiích bylo prokázáno, že VPA vykazuje protinádorové účinky. U nádorových neuroblastomových linií byla zaznamenána např. snížená exprese n-myc onkoproteinu, inhibice buněčného růstu či angiogeneze. Ačkoliv je přesný mechanizmus účinku VPA na nádorové buněčné linie stále nejasný, za jeden z důležitých protinádorových účinků je povážována hyperacetylace histonů H3 a H4. V této práci je ukázáno, že kyselina valproová zvyšuje acetylaci histonů H3 a H4 v lidských neuroblastomových buněčných liniích UKF-NB-3 a SK-N-AS. Nejvyšší acetylace histonu H3 byla v hypoxii...
Mitochondriální produkce kyslíkových radikálů a její úloha ve fyziologických regulacích
Holzerová, Eliška ; Mráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Produkce kyslíkových radikálů v mitochondriích a z ní plynoucí oxidativní stres je významným fenoménem dlouhodobého výzkumu a též předmětem diskusí. Poznání, jak přesně jsou kyslíkové radikály produkovány a jaký mechanismus k této tvorbě vede, by mohlo napomoci přímému ovlivnění jejich produkce s potenciálem pro využití v terapii. U některých enzymů je již molekulární podstata produkce kyslíkových radikálů dobře popsána, u jiných však přetrvávají kontroverze a současné teorie jsou zřejmě daleko od pravdy. Mnohem zajímavější se pak jeví otázka fyziologické důležitosti této produkce. Dlouhou dobu byly totiž kyslíkové radikály považovány za jednoznačně škodlivé faktory narušující celistvost organismu. Novější výzkumy ale naopak naznačují, že jejich existence může být též přínosná a účelná. Prokazatelně totiž mohou sloužit jako signalizační molekuly v některých metabolických a regulačních drahách probíhajících v organismu. Tato bakalářská práce nabízí nahlédnutí do současného stavu znalostí. Zaměřuje se na co nejpodrobnější popis produkce reaktivních forem kyslíku enzymy mitochondriálního dýchacího řetězce. Dále pak se zabývá některými signálními kaskádami, u kterých byl prokázán podíl mitochondriální tvorby kyslíkových radikálů. Klíčová slova: mitochondrie, enzymy dýchacího řetězce, reaktivní formy...
Cílové geny a regulace hypoxií indukovaných faktorů HIF1a a HIF2a
Blahová, Tereza ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Alánová, Petra (oponent)
Pro dnešní podobu života na zemi je kyslík nezbytný, je konečným akceptorem elektronů v dýchacím řetězci a umožňuje efektivní tvorbu ATP oxidativní fosforylací. Nedostatečná dostupnost kyslíku snižuje produkci energie a může ohrozit procesy udržující stálé vnitřní prostředí organismu. Proto jsou vyvinuty kompenzační mechanismy, jimiž buňka reaguje na hypoxii. Hlavním regulátorem buněčné odpovědi je hypoxií indukovaný transkripční faktor HIF. Obecně HIF-1 izoforma podporuje glykolýzu a dostupnost glukózy, blokuje energeticky náročné děje v buňce a zmírňuje tak ztráty energie. HIF-2 izoforma stimuluje antioxidační mechanismy snižující množství reaktivních forem kyslíku, které by mohly poškodit buňku. Současně se obě izoformy podílejí na zvýšení přísunu kyslíku aktivací erytropoézy a angiogeneze v postižené oblasti. Tyto změny zajišťují buď přímo, pomocí svých cílových genů, nebo interakcí s jinými transkripčními faktory a ovlivněním buněčných signálních drah.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 99 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.